máme tu posledního března. Nic zvláštního na tento den nemám, ale řeknu vám, jsem už natěšená na duben. Víte, moje náladovky se měsíc ze měsíce mění a březen, ač mám tento měsíc ráda, pro mě letos znamenal hodně stresu a smutku. Na druhé straně je důležité si říct, co dobrého nám přinesl, a toho jsou také mraky - takže hlavu vzhůru, pozitivní myšlení je základ.
Nyní už k samotnému příspěvku: onehdy jsem měla před výukou trochu času a venku zrovna svítilo slunce. Tak jsem se rozhodla, že si dojdu vyhodit smetí a zároveň provětrám foťák a panenku Stázinku vezmu s sebou.
Snad si tedy těch pár fotek užijete. Dívejme se dopředu a vzpomínejme na to dobré, nenechme negativní věci bláznit naši mysl.
Ono to vypadá, že je zamračeno, ale věřte mi: bylo krásně :)
Záživné smetí :D
Tohle je Stázinka, milovnice přírody.
Na žebříku...
...na prolézačce...
...na klouzačce...
...na lavičce...
...na písku...
...a na stromě. Stázka je dobrodružná povaha, má ráda zvířátka, hlavně pejsky.
Zítra už se na vás těším v aprílovém příspěvku, přátelé. Užívejte si jaro, Vaše Adéla
dnes, 28. března, má narozeniny Zdeněk Svěrák. Je mu 85 let. Jako herec, zpěvák, učitel, textař, scénárista a mnoho dalších činností se zapsal do naší kultury a já jsem za něj moc ráda.
Mám tu tedy pár písniček od pana Svěráka. Doufám, že si je užijete a pobavíte se.
Střídavý, střídavý, zkrátka Elektrický valčík.
Vadí, nevadí. Já tomu neříkám jinak, než Není nutno :)
Samozřejmě z filmu Tři veteráni.
A jako poslední Když se zamiluje kůň. Tuto píseň jsem kdysi hrála na flétnu :)
předminule jsem vám ukázala část svojí procházky na Vyšehrad. Dnes sem tedy dám pokračování, čili fotky z mého mobilu. Zrovna v nejlepším se mi totiž vybil foťák...
Ještě se omlouvám za formát a kvalitu fotografií, ale mobil je mobil... Snad si i tak fotky se zájmem prohlédnete.
Následující hrob byl mým cílem. Jenže se mi zrovna vybil foťák, přímo v ten moment, co jsem ho objevila. Náhoda je někdy opravdu blb... Naštěstí jsem ten telefon měla! :)
Pocta českým umělcům. Symbolicky zde odpočívá např. Zita Kabátová, Karel Vlach či Ljuba Hermanová a další.
Zde se omlouvám za svoji neschopnost, ale jinou fotku Slavína nemám. Fotila jsem to v rukavicích, jelikož mě zábly ruce.
Zřídila jsem nový štítek: hřbitovy. Najdete tam moje dosavadní procházky na tato místa (i s touto by jich mělo být pět) a v budoucnosti tam budu přidávat. Hřbitovy jsou pro mě místy, kde upadám do hlubokého přemýšlení.
Mějte se krásně, buďte zdraví a šťastní a zase příště na shledanou, Vaše Adéla
dnešní příspěvek bude neplánovaný a spontánní. Včera jsem neměla zrovna dobrý den a třešničku tomu nasadila zpráva o úmrtí zpěvačky Hany Hegerové. Berte to zde jako poctu a vzpomínku na tuhle úžasnou zpěvačku. Byla světová, měla úžasnou výslovnost a od začátku až do konce byla šarmantní. Její písně ani osoba se jen tak nezapomenou, to je jistota.
Připomeňme si ji výběrem z jejích písní. Doufám, že si je užijete :)
Klasická Levandulová s Petrem Hapkou.
Velmi klidná a krásná písnička.
Já ráda vzpomínám. Dost sentimentální
píseň, ale zároveň moc hezká.
Tak už bal, krásný šanson s nádherným textem.
Maestro Tango, miluju dramatičnost téhle
písničky, Hanka to zazpívala prostě skvěle.
A pro velký úspěch ještě jedna Levandulová,
tentokrát s Václavem Neckářem. Já to sem dát
musela, mě se obě verze totiž hrozně líbí :)
Hana Hegerová byla opravdu něco. Hudbu obohatila o neuvěřitelně krásné a procítěné písničky. Ať odpočívá v pokoji, děkujeme, ti, Hani!
Zítra se na vás těším s dalšími fotkami z Vyšehradu, mějte se hezky, Vaše Adéla
už párkrát jsem zde psala o hřbitovech a dnes se zase zopakuju. Procházku na Vyšehrad jsme podnikli předminulý víkend a byla moc příjemná. Snad si ji užijete stejně jako já :)
A v tento moment se mi vybil foťák... Naštěstí jsem s sebou měla telefon, takže fotky z něj sem přidám příště.
