Poslední březnový

 Přátelé,

máme tu posledního března. Nic zvláštního na tento den nemám, ale řeknu vám, jsem už natěšená na duben. Víte, moje náladovky se měsíc ze měsíce mění a březen, ač mám tento měsíc ráda, pro mě letos znamenal hodně stresu a smutku. Na druhé straně je důležité si říct, co dobrého nám přinesl, a toho jsou také mraky - takže hlavu vzhůru, pozitivní myšlení je základ.

Nyní už k samotnému příspěvku: onehdy jsem měla před výukou trochu času a venku zrovna svítilo slunce. Tak jsem se rozhodla, že si dojdu vyhodit smetí a zároveň provětrám foťák a panenku Stázinku vezmu s sebou.

Snad si tedy těch pár fotek užijete. Dívejme se dopředu a vzpomínejme na to dobré, nenechme negativní věci bláznit naši mysl.

Ono to vypadá, že je zamračeno, ale věřte mi: bylo krásně :)

Záživné smetí :D

Tohle je Stázinka, milovnice přírody.

Na žebříku...

...na prolézačce...

...na klouzačce...

...na lavičce...

...na písku...

...a na stromě. Stázka je dobrodružná
povaha, má ráda zvířátka, hlavně pejsky.

Zítra už se na vás těším v aprílovém příspěvku, přátelé.
Užívejte si jaro,
Vaše Adéla

Jezdkyně

Přátelé,

dnes tu mám další příspěvek o panenkách. Ukážu vám jezdkyni Karolínu a jejího poníka jménem Locika. Fotila jsem je před pár týdny, ale zatím jsem neměla čas je sem dát, tak jsem si řekla, že to udělám teď.

Karolína je u mě asi šest let a dostala jsem ji k narozeninám (nepamatuju si k jakým :)). Byla v jednom balení spolu s Locikou a pár jezdeckými doplňky. Výstroj poníka, jezdecké boty i helma jsou gumové a panenka má na sobě tričko a tříčtvrteční kalhoty.

Prohlédněte si příběh: Vyjížďka za slunného dne.

Helma... samozřejmě růžová :)

Vysoké boty se stejným vzorem.

Zajímavý kontrast jsou tyrkysové kalhoty.
Pásek má na sobě Barbie znak.

A takhle vypadá tričko.

Locika a Karolína.
"Tak co, Lociko, pojedeme na vyjížďku?"
Poník zakýval hlavou ve znamení souhlasu.

Locika je připravená, ale kam se poděla Kája?

"Kde je?" pomyslela si Locika.

Tady ji máme, dělá si na zemi stojky.

Kája tedy nasedla na Lociku...

...a jelo se.

Okolo Knižní hory...

...mezi krabicemi v Kartonovém údolí...

...až na vrcholek Zrcadlovec.

Když přijely zpátky, přišly jim naproti
malé holčičky, aby pomohly s poníkem.

Panenka vlevo se jmenuje Stázinka,
uprostřed je Barunka a napravo je Janička.
Všechny přišly Káje pomoci.

Holčičky poníka podržely, aby Karolína mohla seskočit.

Nejdřív sundáme uzdečku, pak až sedlo.

A ověšení jako stromeček to odneseme do sedlovny.

Koníka musíme pořádně vyhřebelcovat.

"Můžeme ti pomoct?" zeptaly se holky.

Tak se taky stalo. Barunka dala Locice deku, aby jí
neprochladla záda od potu. Janička od Karolíny
převzala hřbílko a odvážná Stázka česala ocas.

Karolína mezitím došla pro koš jablek.

Dala jablíčko Locice a potom i děvčatům.

Potom odvedla poníka do stáje, kde
 Locika odpočívala s ostatními koňmi.

Snad se vám tento jezdecký příběh líbil. Mě totiž opravdu baví si s panenkami hrát a fotit je :)

Přeji vám krásné dny plné radosti a smíchu,

Vaše Adéla

Bruslařky

Přátelé,

dnešní příspěvek je na mém blogu prvním svého druhu - panenkový. Procházela jsem Růženky panenkové zápisy a řekla jsem si, že bych to mohla zkusit, vždyť jich doma mám hodně :)

Představím vám dvě bruslařky: maličká (Evička) se jmenuje Gábinka a její velká ségra (Steffi love) je Lucie. Dostala jsem je od babičky asi před čtyřmi lety a byly spolu v jednom balení.

Příběh prosím berte s rezervou. Není to myšleno seriózně, já si prostě ráda hraju :)

Tohle jsou holky.

Brusle jsou zároveň i boty.

"Gábi, těšíš se na kluziště?"

"Tak už pojď!"

"Jasně, už jdu!"

Lucka Gabče nandala brusle...

...a pomohla jí na led.

Gábinka se na ledě rychle rozjezdila.

Lucka si pak taky nandala brusle a vydala se na led.

Jen se trochu moc rozjela a spadla dozadu.
Gábinka se smála tak moc, až spadla taky :)

Na konci jsem je ještě vyfotila.

A pak se vydaly domů.

Tak doufám, že se vám první panenkový příspěvek líbil. Mě to bavilo fotit a vymýšlet :)

Doufám, že se máte dobře a přeju vám krásné dny,
Vaše Adéla