02/04/24

...a bylo jaro

Přeji vám všem krásné Velikonoce (s mírným zpožděním).

Ať jsou vaše jarní dny plné slunce a rozkvetlých květin. 

Za zvuku písně Až rozkvetou lípy se nalaďme na nové začátky:



31/03/24

„As good as new“ a tak dál

Zdravím vás,

procházela jsem svou e-mailovou schránku a narazila jsem na spoustu dávných fotek od svojí babičky (Trvalka Dahlia). Spousta z nich byla už tehdy, když mi je poslala, minimálně pět let stará. A co teprve teď! 

Následující dva snímky byly pořízeny asi před čtrnácti lety na dovolené na farmě v Křepici (u Vodňan). Měla jsem na sobě svoje nejoblíbenější tílko a hrála jsem si s postavičkami My little pony
Nejde tak moc o ty samotné fotky, ale vzpomněla jsem si, že na téhle dovolené jsme v dědově autě poslouchali skupinu ABBA (samozřejmě nemusím představovat :)), a jedna z písniček mi po několik let ležela v hlavě.



Skladba As good as new z alba Voulez-vous není zdaleka tak profláklá jako některé ostatní, a tak mi trvalo pěkně dlouho ji znovu najít. Naštěstí jsme asi před dvěma lety ráno poslouchali právě toto album na desce. Stačilo pár vteřin a mně došlo, že tohle je ta píseň, která ze mne kdysi dávno učinila fanouška skupiny ABBA.



Uf, ještě jsem stihla něco napsat v březnu. To si zapíšu na seznam úspěchů.

Děkuji, že tu se mnou jste, i když tu já zrovna nejsem.
Zase příště se na vás těším,

Adéla

04/02/24

Jeden z objevů

 Přátelé,

Václava Neckáře nemusím představovat. Řekla bych, že ho snad někdo z vás zná i lépe než já. Nedávno jsem poslouchala nějaký playlist a vypadl na mě tento poklad: píseň Dolej zbytek vína

Text od Zdeňka Rytíře je vskutku lahůdka. No jen si to poslechněte...


Více toho nemám, tak zase příště... :)

31/01/24

Leden.

První dvanáctina roku je za námi. Pocitově mi leden trvá už takových pět měsíců, hodně se toho za posledních pár týdnu událo. Kdyby někdo prorokoval, že by měl být celý rok 2024 dvanáctkrát takový, tak tomu možná i zkusím věřit. 

Miluju, když čas ubíhá tak pomalu jako teď. Co bylo před týdnem, to vypadá, že se stalo už několik let zpět. První leden? Tak moc daleko. A minulý rok? Na ten ani nepomyslet.

Snad to máte také podobně. Pokud ne, tak vám přeji, ať se to v příštím měsíci zlepší. 


Prosím. Toto bylo vyfoceno mou kamarádkou
Zuzkou během kulturního večera Prameny.

Dvanáct dní zpátky a mně to opravdu přijde, že to bylo před pěti lety.
...

 Příště se budu tvářit trochu líp ;)

Nicméně ta paní nalevo je Renata Drössler. Úžasná zpěvačka, ale hlavně skvělý a vskutku milý člověk. Ani týden neutekl, a mně se to zase zdá tak dávno. Jedenáctého ledna měla Renata v Praze úžasný koncert. I ten jako by utekl nějak moc rychle...

No nic. Jsem za vše moc šťastná a vděčná. Přeji vám do února i do celého roku ze srdce to nejkrásnější.