Před pětadevadesáti lety se v Lomu u Mostu narodila Jiřina Fikejzová. Původně měla našlápnuto na kariéru sprinterky, tu ale v padesátých letech vzdala, aby se mohla stát textařkou, velmi významnou osobností své doby.
Psala texty pro spoustu hvězd české scény (např. Marie Rottrová, Judita Čeřovská, Václav Neckář, Hana Hegerová, ...). Zde jsou některé z mých nejoblíbenějších písní od ní, s texty chytrými a poetickými.
To mám tak ráda
Čas na prázdniny
Sám pod svou hvězdou
Jen ty a já
Za rok se vrátím
Mě baví žít
Bohužel, před rokem a půl, 2. září 2020, zemřela, bylo jí 93 let. Ve svých písních však žije dál...
dnes si něco řekneme o paní Laděnce Kozderkové. Právě totiž uplynulo 35 let od její předčasné smrti, a tak si zavzpomínáme s některými jejími písničkami a scénkami.
Poprvé jsem ji viděla ve filmu Trhák, kde hrála listonošku. Mám tuto její roli ráda, zde jsou dvě písně.
Píseň listonošky
Znám tu louku voňavou s Waldemarem Matuškou
Potom tu je pár písniček a scének, které stojí za vidění.
letos 21. dubna uplynulo dvaadevadesát let od narození zpěvačky Judity Čeřovské. Při této příležitosti bych samozřejmě měla na svůj blog o ní napsat. Už těch jednadvacátých dní bylo pět - a já, největší lempl, jsem za tu dobu nenapsala NIC. Přitom Judita Čeřovská, to je můj idol, nejoblíbenější člověk a vůbec, mám ji moc ráda. A tak se pokusím, když dovolíte, seskládat své myšlenky do blogového příspěvku, ač se mi to za tuhle dobu ještě nepovedlo.
Jak to začalo...
Začalo to písní Můj Ideál. Původně jsem ji znala v úpravě Jiřiny Jiráskové, která ji v roce 89 nazpívala pro desku Jeviště slov. O tom už jsme tu mluvili, ne?
Řekla jsem si, že si vyhledám, kdo Můj ideál zpíval původně. A tam jsem se poprvé setkala s jejím jménem. Okouzlila mě jako žádný zpěvák ani zpěvačka nikdy předtím. A tak se její písničky pomalu začaly stávat součástí mého každodenního života a jsou tak dodnes.
V originále Tu t'laissez aller, Charles Aznavour, český text Jiřina Fikejzová.
Písničky
Řekni, kde ty kytky jsou, Dominiku, Je po dešti nebo třeba Co bude dál, to jsou názvy jejích nejznámějších písní, evergreenů, za zmínku stojí i Zbloudilá loď, Sám pod svou hvězdou, Akropolis, adieu...
Jsou jich mraky. Já je mám ráda všechny, zde je takový menší seznam, z průběhu let.
Jako první tu máme Čáry a kouzla, 1959
Dále Je po dešti. hudba Bedřich Nikodem, text Vladimír Dvořák, 1961
Část písně Malý vůz, v originále Chariot, text Jiřina Fikejzová, 1964
Vánoční sníh, 1964
Padam... padam..., tuto píseň zpívala původně Edith Piaf,1966
Každý jednou velkou lásku potká, evergreen, text opět Jiřina Fikejzová, 1967
Polibek visí na vlásku, méně známá, ale pěkná píseň, 1967
Muž a žena, kromě stejnojmenného filmu se přímo
tento klip objevil v seriálu Píseň pro Rudolfa III., 1967
Les feuilles mortes z konceru MIDEM v Cannes roku 1968
Ze stejného večera také Nicolaj
Maruko ze seriálu Hříšní lidé města pražského, 1969
Zbloudilá loď, Dvacet minut s písničkou 1971
Klasika Akropolis, adieu, 1976
Sám pod svou hvězdou, tato i předchozí píseň z Kabaretu u dobré pohody, 1976
A nakonec Spásná náhoda, pořad Šest ran do klobouku, 1983
Doufám, že si užíváte posledních pár dní léta a zároveň vám přeju krásný začátek podzimu. Příště (a snad brzy) se zase setkáme!
tenhle a ještě jeden příspěvek si slibuji už nějaký ten měsíc, že ho napíšu. Abych byla přesná, od třiadvacátého dubna -ten den by totiž Ljuba Hermanová měla narozeniny-, jenže v tu dobu jsem měla svoji menší krizi, a tak jsem si řekla, že to nechám, vždyť hned za měsíc. jednadvacátého května, bude výročí jejího úmrtí. A dokonce významné -dvacet pět let-, a mezitím něco vymyslím. Nemohla jsem se toho však dobrat, a tak jsem tu teď, polovina srpna před námi, a píšu tento článek.
Původně jsem chtěla o Ljubě Hermanové psát již dávno, snad v listopadu minulého roku. Měl to být kratší článek, ale nakonec z něj sešlo, nevím proč. Nicméně - poprvé jsem se o ní dozvěděla díky písničce Motýl (S+Š). Vladimír Menšík zpívá o tom, že se praštil do hlavy a nechce se mu lítat po kytkách. A jeho partnerkou v téhle scénce ze silvestra je právě Ljuba Hermanová.
Hned potom se mi nabídl dokument Inventura Febia z roku 1995, ten jsem si pustila a pak už jsem hledala písničky (ten internet je ale pecka). Zde jsou některé z nich:
Nejdříve směs hitů z roku 1972
Pepíčku, začni s panem Bekem
Písnička, Kabaret u dobré pohody, 1976
Úsměv, znovu Kabaret u dobré pohody, 1983
v tomhle roce to byla sedmdesátnice!
Tyjátr, 1968
Život je jen náhoda s Hanou Vítovou, 1932
Mám Ljubu moc ráda. Ve všech vystoupeních měla energii a uměla to skvěle zazpívat i zahrát. Až do poslední chvíle byla skvělá.
Dnes slaví zpěvačka Helena Vondráčková 74. narozeniny. Už je to nějaká doba, co se z ní stala hvězda naší populární hudby, bylo jí jen šestnáct. Dosud je ale aktivní a energická a já doufám, že ještě dlouho bude.
Vždy jsem o ní věděla, to jméno jsem znala. Hrála přece jen šíleně smutnou princeznu. Až minulý rok jsem ji ale začala poslouchat. Mám ráda její svěží hlas, a je v podstatě jedno, jestli jí bylo v té době 20 nebo 50. Ona opravdu zraje jako víno.
Stále vypadá výborně.
Nespočet televizních výstupů, živých představení a několik filmů: Šíleně smutná princezna, Romance za korunu, Kabaret u dobré pohody a mnoho dalších. Zde je pár písní pro vaši dobrou pohodu.
Červená řeka, její první píseň z roku 1964.
Motýlek, Zlatý slavík 1967.
Oh baby, baby s Martou Kubišovou.
Jedna z mých nejoblíbenějších písniček.
Nemůžu opomenout Golden kids, zde
je směs písní z koncertu v Cannes.
Pátá, také jedna z prvních písniček.
A ty se ptáš, co já - originál je od skupiny ABBA.
pravděpodobně jste si vědomi nedávných smutných zpráv. Po dlouhém boji s nemocí, dva dny po svých 68. narozeninách, odešla legendární Popelka Libuška Šafránková. Jsem velmi smutná a každou chvíli mám pocit, že se rozpláču. Ona je však na lepším místě...
Její nejznámější film, Tři oříšky pro Popelku, vánoční klasiku známou i v zahraničí, jsem poprvé viděla jako malá, a už tehdy se mi mladá Libuška zalíbila. Její jemný dívčí vzhled a sympatický projev je nejspíš to, díky čemu si získala srdce tolika diváků.
Kromě Popelky samozřejmě hrála i v dalších filmech. Kdo by neznal Vesničku, Třetího Prince, Jak utopit dr. Mráčka a mnoho dalších. Jaký je váš oblíbený film či seriál, ve kterém Libuška hraje?
dnes jsou to čtyři roky od úmrtí zpěvačky Jarmily Veselé. Už párkrát jsem o ní zde na blogu psala a dávala sem její písničky, takže dnes si jich pár připomeneme.
O Jarmile Veselé jsem se dozvěděla minulé září docela zvláštním způsobem, a to díky filmu Limonádový Joe. Zpívá v něm píseň Arizona namísto Olgy Schoberové, to jsem ale dlouhou dobu nevěděla. A právě v září jsem si uvědomila, že nevím, kdo tu píseň zpívá. Podívala jsem se na internet a zjistila jsem, že je to Jarmila Veselá. Předtím jsem ji neznala, ale zaujala mě.
Vyhledala jsem si víc jejích písniček, a jako první na mě na internetu vyjelo album Sluneční ostrov z roku 1975. Písničky jako Schůzka s flétnou, Staré snímky či Ranní píseň se mi hned zalíbily a mám je doteď ráda. Postupně jsem objevovala více písní a vlastně můžu říct, že jsou všechny krásné. Momentálně mám nejradši kompilaci Kdo to ví, kdo ví, kde jsou písně jako ...
zdravím vás u dalšího příspěvku O lidech. Před 87 lety se narodila herečka Karolina Slunéčková, proto je dnešní speciální příspěvek právě o ní.
Jak a kdy jsem ji objevila? Vlastně celkem nedávno, na začátku ledna. Četla jsem knížku Jiřina Jirásková: osobně (s Jiřinkou byly kamarádky a hrály spolu v Divadle na Vinohradech) a ona se v té knize zmiňovala o Karolíně. Nejdřív jsem tomu nevěnovala moc pozornost. Potom jsem však viděla Komiky na jedničku, a tam o ní mluvila znovu jako o úžasném člověku.
Našla jsem si část knížky znovu a tak nějak jsem se o Karolínu začala zajímat. Potom jsem si na internetu vyhledala nějaké informace a filmy či televizí inscenace, ve kterých hrála. Zhlédla jsem si dokument Příběhy slavných - Bylo to sluníčko a poněkolikáté taky Sedm žen Alfonse Karáska, ve kterém je z ní jedna ze svůdnic. Po nějaké době jsme si také pustili Brouka v hlavě, ten se mi moc líbí.
Karolínin životní příběh mě zasáhl. Co všechno mohla dokázat, kdyby žila ještě nějakou chvíli. Bohužel, věci se stávají a ona se dožila jen 49 let. 10. června 1983 zemřela na rakovinu plic, letos už to bude 38 let. Myslím si, že by měla být více veřejně známá, protože byla opravdu skvělá.
Chtěla bych se omluvit, že včera nebyl příspěvek, snad vám to nevadí. Na shledanou příště, Vaše Adéla
....
Dnešní písnička se kupodivu vztahuje k příspěvku.
S Naďou Urbánkovou a Josefem Lauferem zpívá Já vím.
dnes má herečka Zdenka Procházková významné jubileum - je jí 95 let.
S Karlem Högerem, jejím manželem. Tahle se fotka mi hrozně líbí, ani vlastně nevím proč.
Ještě jsem s ní moc filmů neviděla, ale i tak jsem se rozhodla, že jí vyhradím příspěvek. Objevila jsem ji díky filmu Lída Baarová, ve kterém v roce 2016 ztvárnila právě zestárlou herečku. Film jsem poprvé viděla asi před deseti měsíci. Od té doby se pomalu snažím vyhledávat filmy, seriály a rozhovory se Zdenkou, jelikož mě jako dáma i herečka zaujala.
Přijde mi jako chytrá a stále noblesní dáma, která ví, o čem mluví. Opravdu doporučuji si na internetu najít nějaký její rozhovor, pokud vás zajímá.
Rozhodně patří mezi mé nejoblíbenější lidi. Už se těším, až se podívám na další film, ve kterém hraje. Přeju jí hlavně zdraví a optimismus, ať se má i přes své potíže stále skvěle.
A dnešní, trochu krátký příspěvek končí, snad vám to nevadí, přátelé. Z jiného soudku: hlásili v předpovědi, že napadne sníh, tak jsem zvědavá. Mějte se krásně, a příště zase na viděnou (nebo spíše na čtenou? To se asi neříká :)) Vaše Adéla
....
Písnička na dnešek, naprosto nesouvisející s příspěvkem:
dnešní den je pro mne velmi, velmi speciální. Před přesně devadesáti lety se narodila moje oblíbená herečka a člověk, kterého si nad mraky vážím. Je to Jiřina Jirásková - u mě pouze jako Jiřinka.
Nečekejte však nějaký životopis, od toho tu nejsem. Pokud vás to však zajímá, tak tady máte odkaz na Wikipedii :)
Všecko to začalo asi tak koncem května, kdy jsem nějakou obrovskou náhodou objevila Jiřinu Jiráskovou v bulvárním článku na internetu nebo kde, už fakt nevím. Nějak mě ale zaujala...
Můj ideál
I když to nebyla zpěvačka, tak něco zazpívat uměla, třeba hříšnou píseň ve Světácích nebo New York, New York. Mě ale nejvíc důležitá připadá píseň Můj ideál z alba Jeviště slov, na kterém herci zpívají písně s texty Jiřiny Fikejzové. Ono album se mi, upřímně řečeno, moc nelíbilo, ale to je vedlejší.
Dole máte odkaz na Jeviště slov, nenašla jsem lepší verzi.
Její ironický hlas se mi v Mém ideálu strašně líbí. Písničku v originále zpívala Judita Čeřovská, na to jsem však přišla až později. O tom vám budu vyprávět jindy... :)
Jako zajímavost ti Světáci... (s Ivou Janžurovou a Jiřinou Bohdalovou)
...a ten New York s Petrou Janů
Komici na jedničku
Hodně mě zajímají dokumenty, ve kterých může divák poznat takovou tu lidštější stránku umělce. Jestli se chcete o této herečce dozvědět více, vřele doporučuju Komiky na jedničku. S Petrem Nárožným se baví o divadle, filmu, televizi a mnohých dalších věcech.
Ostatní
Miluju její roli skriptky v Trháku, babi v Sestřičkách a sestrupanaFajsta v Bylo nás Pět. Moc věcí jsem dosud neviděla. Mám v plánu pokračovat, co nejdřív se podívám na Brouka v hlavě, a věřte mi, že na to se moc těším. Až se to stane, tak vám nezapomenu poreferovat (i když už teď vím, že se mi to zalíbí :))
Závěr?
Nevím, jak tohle ukončit. Řeknu tedy to, že jsem ráda za objev této velké osobnosti. Opravdu se jedná o můj ideál herečky. Inspiruje mě dennodenně. Snad se vám tento malý popis aspoň trochu líbil a nenudil vás.
dnes konečně přicházím s druhým dílem příběhů o hudbě. Já vím, trvalo to dlouho, ale neměla jsem náladu něco smysluplného napsat.
Dnešní den, tedy osmého února dva tisíce dvacet jedna, je významný - před devadesáti lety se narodil zpěvák Milan Chladil. Čtvrtstoletí vystupoval s Yvettou Simonovou, proto právě jim dvěma věnuji dnešní příspěvek.
Ty jsi má láska
První píseň, kterou jsem od nich slyšela, byl velmi známý šlágr Dáme si do bytu. Pouštěla jsem si ji často a dodnes ji mám moc ráda. To bylo začátkem června.
V mobilní aplikaci pro poslech písní, kterou už používám léta, je funkce "Zobrazit album" a právě album (či spíše kompilace) "Ty jsi má láska" mě přivedlo k bližšímu poznání této dvojice. Jednu dobu jsem to poslouchala třeba třikrát za den, pořád dokola. Zvláště jsem měla ráda Cukrkandl z poutí, Ty jsi má láska, Kvete modrý vřes. Byl to jeden ze vzácných okamžiků, kdy se mi opravdu líbilo celé album, nic nebylo potřeba přeskakovat.
Z dalších nesmím zapomenout na Děti z Pirea, Sladké hlouposti, My dva a čas, Sentimentální...
Směs hitů z Televarieté:
Jezdím bez nehod
Milan samozřejmě vystupoval i jako sólista, ale já ho tak moc často neposlouchám. Musím však přiznat, že jeho hlas byl opravdu něco neskutečného, tak silný a krásný. Moje oblíbená píseň je určitě Jezdím bez nehod, velmi šlágrózní písnička ze začátku šedesátých let.
Jezdím bez nehod:
Romantická
Yvetta je bezesporu paní zpěvačka. Nejvíc miluju její píseň Romantická, nádhernou skladbu s textem Jiřiny Fikejzové, a pak Zhasněte lampióny. Její hlas však krásně vyzní kdykoliv, a proto se nebráním poslechu žádné její písničky.
Romantická:
Myslím, že tímto jsme si mohli Ty dva a čas trochu připomenout. Snad jste se něco zajímavého dozvěděli nebo si třeba zavzpomínali.
