Přátelé,
letos 21. dubna uplynulo dvaadevadesát let od narození zpěvačky Judity Čeřovské. Při této příležitosti bych samozřejmě měla na svůj blog o ní napsat. Už těch jednadvacátých dní bylo pět - a já, největší lempl, jsem za tu dobu nenapsala NIC. Přitom Judita Čeřovská, to je můj idol, nejoblíbenější člověk a vůbec, mám ji moc ráda. A tak se pokusím, když dovolíte, seskládat své myšlenky do blogového příspěvku, ač se mi to za tuhle dobu ještě nepovedlo.
Jak to začalo...
Začalo to písní Můj Ideál. Původně jsem ji znala v úpravě Jiřiny Jiráskové, která ji v roce 89 nazpívala pro desku Jeviště slov. O tom už jsme tu mluvili, ne?
Řekla jsem si, že si vyhledám, kdo Můj ideál zpíval původně. A tam jsem se poprvé setkala s jejím jménem. Okouzlila mě jako žádný zpěvák ani zpěvačka nikdy předtím. A tak se její písničky pomalu začaly stávat součástí mého každodenního života a jsou tak dodnes.
V originále Tu t'laissez aller, Charles Aznavour, český text Jiřina Fikejzová.
Písničky
Řekni, kde ty kytky jsou, Dominiku, Je po dešti nebo třeba Co bude dál, to jsou názvy jejích nejznámějších písní, evergreenů, za zmínku stojí i Zbloudilá loď, Sám pod svou hvězdou, Akropolis, adieu...
Jsou jich mraky. Já je mám ráda všechny, zde je takový menší seznam, z průběhu let.
Jako první tu máme Čáry a kouzla, 1959
Dále Je po dešti. hudba Bedřich Nikodem, text Vladimír Dvořák, 1961
Část písně Malý vůz, v originále Chariot, text Jiřina Fikejzová, 1964
Vánoční sníh, 1964
Padam... padam..., tuto píseň zpívala původně Edith Piaf, 1966
Každý jednou velkou lásku potká, evergreen, text opět Jiřina Fikejzová, 1967
Polibek visí na vlásku, méně známá, ale pěkná píseň, 1967
Muž a žena, kromě stejnojmenného filmu se přímo
tento klip objevil v seriálu Píseň pro Rudolfa III., 1967
Les feuilles mortes z konceru MIDEM v Cannes roku 1968
Ze stejného večera také Nicolaj
Maruko ze seriálu Hříšní lidé města pražského, 1969
Zbloudilá loď, Dvacet minut s písničkou 1971
Klasika Akropolis, adieu, 1976
Sám pod svou hvězdou, tato i předchozí píseň z Kabaretu u dobré pohody, 1976
A nakonec Spásná náhoda, pořad Šest ran do klobouku, 1983
Doufám, že si užíváte posledních pár dní léta a zároveň vám přeju krásný začátek podzimu. Příště (a snad brzy) se zase setkáme!
Vaše Adéla
Adél, kdy se vypravíme k jejímu hrobu?
OdpovědětVymazatHezké vyznání. babi Jiřina z N.
Plánuju devátého října, tak můžeme jít spolu :)
VymazatJuditu jsem ráda poslouchala. Hlavně měla zajímavý hlas. Krásně zpracovaný článek.
OdpovědětVymazatDěkuju moc, přesně tak, byla to zajímavá a krásná žena. Měj se krásně :)
VymazatAdélko, krásný článek i hezké vyznání této zpěvačce. Já mám nejraději píseň Akropolis, adieu....
OdpovědětVymazatDěkuju moc, Růženko. Já tuto píseň také zbožňuju. Přeju hezké dny :)
VymazatAdélko,moc hezký článek.Pěkně jsi vše napsala.Znám taky písničky této zpěvačky,líbí se samozřejmě Akropolis adieu,dále píseň Září malý vůz,Je po dešti.Měla velmi pěkný hlas a byla to hezká žena.Měj se moc dobře.Marťa.
OdpovědětVymazatMarťo, moc Ti děkuju za krásný komentář. Máš pravdu, byla to moc dobrá zpěvačka a člověk. Také se měj hezky a užívej si podzim.
VymazatZrovna nedávno jsem si Juditu Čeřovskou užil při opakování staré komedie Konec agenta W4C :-).
OdpovědětVymazatKdyž Judita zpívala "Můj ideál", který zpěvák jí v podobném duchu odpovídal?
OdpovědětVymazatRichard Adam
Vymazat