Přátelé,
dnes konečně přicházím s druhým dílem příběhů o hudbě. Já vím, trvalo to dlouho, ale neměla jsem náladu něco smysluplného napsat.
Dnešní den, tedy osmého února dva tisíce dvacet jedna, je významný - před devadesáti lety se narodil zpěvák Milan Chladil. Čtvrtstoletí vystupoval s Yvettou Simonovou, proto právě jim dvěma věnuji dnešní příspěvek.
Ty jsi má láska
První píseň, kterou jsem od nich slyšela, byl velmi známý šlágr Dáme si do bytu. Pouštěla jsem si ji často a dodnes ji mám moc ráda. To bylo začátkem června.
V mobilní aplikaci pro poslech písní, kterou už používám léta, je funkce "Zobrazit album" a právě album (či spíše kompilace) "Ty jsi má láska" mě přivedlo k bližšímu poznání této dvojice. Jednu dobu jsem to poslouchala třeba třikrát za den, pořád dokola. Zvláště jsem měla ráda Cukrkandl z poutí, Ty jsi má láska, Kvete modrý vřes. Byl to jeden ze vzácných okamžiků, kdy se mi opravdu líbilo celé album, nic nebylo potřeba přeskakovat.