Olšany

 Milí přátelé,

dnes je dvacátého devátého prosince a svátek má Judita. Není to tak úplně náhoda, že takový příspěvek vydávám zrovna dnes, o tom si však přečtěte v následujících odstavcích.

Začněme tedy - byla jsem na pár dní u babičky. Byla objednaná k doktorce na Karlovo náměstí, z toho nakonec sešlo, protože tam bylo nehorázné množství lidí. Tramvají 22 jsme se vydaly na "Mírák", tam je taková moc hezká cukrárna (já měla mrkvový dort, babička višňový s čokoládou, obě dvě jsme si daly kafe). 

Po svačině jsme nasedly na desítku a z Vinohrad se přemístily na zastávku Olšanské hřbitovy. Tam jsem se chtěla podívat už nějakou dobu, takže můžu být babičce vděčná za splněné přání. Obešly jsme tři zdi hlavního hřbitova a můj cíl jsme pořád nemohly najít. Já jsem ale pořád přesvědčovala, že někde to tam musí být, a taky že jo.

Možná se ptáte, o čem tu vlastně mluvím. Jak jsem říkala, dnešní příspěvek není jen tak náhodně na Juditin svátek - totiž vyhledávaný hrob patří právě Juditě Čeřovské. Už z minulého příspěvku jste asi vyčetli, že tuhle paní já mám moc ráda a navštívit její hrob byl pro mě úžasný zážitek. Vlastně jsem měla v plánu tam jít už na dušičky, ale nakonec z toho sešlo (stejně bych tam musela sama a to není dobrý nápad).

Zpátky do reality. Po tomto splněném snu jsme z hlavní části hřbitova odešly navštívit židovský hřbitov, který je přes ulici. Tam jako bonus začalo svítit sluníčko, takže byla krásná atmosféra a my si ten den nakonec opravdu užily. Pak už jsme se jen vrátily zpátky domů.

A nyní samozřejmě fotky:

Brána

Mapa hřbitova

Předtím pršelo.

Některé náhrobky jsou hodně zajímavé.

Rodina právníka Vladimíra Čeřovského, manžela Judity.

Vladimír a Judita.

Otevírací doby.

Do nového roku vám přeji samé zdraví, hodně štěstí a radost ze života.

Mějte se báječně,

vaše Adéla