3/3/23
Tak nám začíná březen. Třetí měsíc v roce, jehož šestinu už máme za sebou. Leden, únor, jak je to dávno? Pár týdnů, přijde mi to však jako několik let.
Miluji život a život mne učí
jak schází se lidé i odchází z očí
Povídej dále, slyším tě stále
ve snech mých se usmíváš.
(Namátkou vybraná rýmovačka z jedné strany mého diáře)
Takhle zvláštních pár dní jsem dlouho nezažila. Je to jako na houpačce, špatný, pak zase úžasný, hned v zápětí úplný dno. Třeba v pátek se mi stala úžasná věc: Jste krásná. Tato dvě slova byla řečena směrem ke mě. Co si pamatuju, je to poprvé.
Milí lidé, kdo sem zabloudíte, přeji vám krásný den či zbytek dne, možná noc :)
Mohla bych to potvrdit fotkou z úterního večera! Jiřina z N.
OdpovědětVymazatKrásné verše,asi jsou tvoje a musím pochválit.
OdpovědětVymazatJá jsem od kamen skoro nevylezla i když,jak byl slunečný týden,tak jsme se s kočkou vyhřívaly přes okno v jednom pokoji,kam svítí hodně slunce.a to jsem topení vypla.
Měj se hezky
Adélko, přeji Ti samé krásné sluncem zalité dny a těch zamračených co nejméně. Měj se moc krásně.
OdpovědětVymazatTak to prostě v životě je. Střídají se dny pohodové a dny méně pohodové.
OdpovědětVymazatTak ať těch hezkých máš co nejvíc.
Hanka